Jaká byla Cena Susanny Roth 2016?

Ve středu 13. července letošního roku se v Českém centru Praha sešli mladí překladatelé a milovníci českého jazyka a literatury téměř z celého světa. Byli to vítězové již třetího ročníku Ceny Susanny Roth, mezinárodní překladatelské soutěže určené pro mladé překladatele z českého jazyka. Krom těchto povětšinou ještě mladých vítězů z mnoha zemí toho dne do prostor Českého centra dorazili i další důležití aktéři české literární a vůbec kulturní scény: novináři z významných médií (jmenujme Štěpána Kučeru z Práva a zástupce Českého rozhlasu), dále Viktor Debnár z Literární sekce Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Tatjana Langášková z Českých center. Neméně důležitou pozici pak zaujímala Anna Bolavá, autorka knihy Do tmy, kterou odborná komise ceny vybrala k překladu.

V Českém centru v těch chvílích vládla družná a dělná atmosféra, začínající překladatelé uvítali možnost sejít se se svými zahraničními kolegy, jakož i s autorkou, kterou dosud znali jen z jejích textů. Konkrétně šlo o tyto překladatele: Desislava Vilimovská z Bulharska, Tena Šinjori z Chorvatska, Mei Kashima z Japonska, Park Su Hyun (Pak Su-hjŏn) z Jižní Koreje, Anna Steinbachné Bobok z Maďarska, Katharina Hinderer z Německa, Agata Wróbel z Polska, Claudia Marek z Rakouska, Maria Cristea z Rumunska, Alexey Artyuchin z Ruska, Ludmila Smoljar a Oleksandra Stukalo z Ukrajiny a konečně Paddy Phillips z Velké Británie. Byl to právě Paddy Phillips a spolu s ním Mei Kashima, na koho druhého dne ráno čekalo vystoupení ve Studiu 6 České televize.

Druhého dne po setkání v Českém centru se účastníci přesunuli na překladatelský workshop do Institutu umění, kde byly mimo jiné předány diplomy vítězům soutěže.

Viktor Debnár, vedoucí Literární sekce Institutu umění, představil aktivity Institutu, konkrétně především server CzechLit, jehož cílem je propagace a prezentace české literatury v zahraničí a který by měl mimo jiné pomáhat i zahraničním bohemistům s orientací v poměrně nepřehledném knižním prostředí. Dále pak Debnár představil rezidenční pobyty Mezinárodního visegrádského fondu. Krom toho posluchače detailněji seznámil s historií a výhledy Ceny Susanny Roth, jakož i s programem Večerů evropské literatury, které pořádá Institut umění, Památník národního písemnictví a Zastoupení Evropské komise v ČR ve spolupráci s Českou kanceláří programu Culture. Cílem Večerů je představit současnou evropskou literaturu v širších souvislostech.

Radim Kopáč z Oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury poté informoval vítěze o grantovém programu Ministerstva kultury ČR na podporu překladů české literatury. Tento program letos přispěl více než šesti miliony korun k vydání 135 titulů, což je rekordní počet a toto číslo představuje zhruba dvě třetiny všech překladů české literatury, které vyjdou v roce 2016. Kopáč dále dodal, že vítězství v soutěži Ceny Susanny Roth je ministerskou komisí při žádostech o grant vnímáno coby výrazné plus.

Petr Janyška, ředitel Českého centra ve Varšavě, hovořil o české literatuře a bohemistice v Polsku, kde se soutěže zúčastnilo čtyřicet překladatelů, zatímco jinde počet nepřesáhl desítku. Z množství pozitivních zpráv vyberme třeba tuto: Nakladatelství Książkowe Klimaty se rozhodlo vydat knihu Anny Bolavé s názvem Do tmy, ano, právě ten titul, který sloužil coby výchozí text v soutěži. Nakladatelství nyní jedná s možným překladatelem. Polsko je tradičně zemí, která se o českou literaturu intenzivně zajímá. Česká literatura je u našich severních sousedů vnímána jako velmi kvalitní, zároveň je ale populární i v širokých čtenářských kruzích. Kupříkladu během pouhého jednoho víkendu se letos na Varšavském knižním veletrhu prodalo pět set kopií Rudišovy Národní třídy a v Polsku se začíná prosazovat i česká dětská literatura, zmiňme třeba i v Polsku velmi populární Lichožrouty. A pokud jde o bohemistiku v Polsku, tu každoročně studuje na pět set studentů. To všechno do budoucna působí velmi optimisticky, Janyška ale zdůraznil, že nelze ustat v činnosti a podpoře. Potřebujeme novou generaci překladatelů a musíme začít výrazněji podporovat překladatele v době, kdy dokončí svá studia. Právě proto jsou ostatně důležité iniciativy, jako je Cena Susanny Roth. Janyška navrhl, aby se podobné překladatelské akce konaly častěji a aby po nich vždy následoval seminář pro účastníky, na němž by renomovaní překladatelé svým začínajícím kolegům předali zkušenosti, zpětnou vazbu a podněty k další práci. V Polsku už jeden takový seminář v letošním roce zorganizovali.

Po Janyškovi se slova ujala překladatelka do němčiny Doris Kouba. Ta pro začínající překladatelky a překladatele měla několik praktických rad týkajících se především prezentace knih nakladatelům. Zdůraznila, že zásadním momentem je vypracování bezchybné anotace. Stejně tak je třeba pečlivě volit vhodného nakladatele, kterému se rozhodneme dílo nabídnout. Velkou výhodou je možnost představit autora coby hlas své generace; na to dle Doris němečtí nakladatelé slyší. Doris také zmínila praxi takzvaných pitchů, při nichž musí překladatelé dokázat „prodat“ dílo vpodstatě jednou větou; podle Doris je to pro překladatele často ponižující, ale tak to prostě chodí, je třeba se na podobné situace připravovat. Doris dále posluchače upozornila na to, aby se v případě úspěšného kontraktu a dokončeného překladu o své texty nepřestali zajímat, ale aby dále dohlíželi na redakci knihy a aby poté schválili finální text určený k tisku. Další rada – využívejte všech možností, grantů, stipendií, hlaste se na rezidenční pobyty. A finance? Doris Kouba dlouhodobě zdůrazňuje, že překladatelství je namáhavá práce, která by měla být dobře ohodnocena. Je úlohou samotných překladatelů, aby naléhali na zlepšení pracovních podmínek, co se financí týče. Kupříkladu v Německu je soudním rozhodnutím ustavena minimální odměna 20 euro za normostranu překladu. Inspirace pro všechny další země!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po skončení workshopu se účastníci přesunuli na vlakové nádraží a odtud pak dále do Brna, kde se měli zúčastnit každoročního Bohemistického semináře. V rámci Bohemistického semináře na naše hosty znovu čekala série přednášek (přednášeli kupříkladu Mirek Balaštík z Hostu či Petr A. Bílek, literární vědec a kritik z prestižního Respektu), krom toho ale i množství jiných aktivit, výlet do Olomouce či návštěva funkcionalistické vily Tugendhat. O semináři se můžete dočíst více zde.

S nápadem zorganizovat překladatelskou soutěž pro začínající překladatele češtiny přišel v roce 2013 Viktor Debnár, vedoucí Literární sekce Institutu umění. Cílem soutěže od počátku byla podpora mladých zahraničních překladatelů a bohemistů, stejně jako podpora českých autorů v jejich přístupu k zahraničním čtenářům. Soutěž, nesoucí jméno po renomované švýcarské bohemistce a překladatelce Susanně Roth (1950–1997), která se výraznou měrou zasloužila o propagaci soudobé české literatury v zahraničí, pořádá Literární sekce Institutu umění – Divadelního ústavu ve spolupráci s Českými centry. Soutěž je zaměřena na začínající překladatele do 40 let, jejichž úkolem je překlad současné české prózy autorů obdobného věku. Uchazeči překládají ucelený úryvek o rozsahu maximálně 15 normostran z dosud nepřeložené knihy vydané nejpozději ve dvou letech předcházejících vyhlášení aktuálního ročníku.

V nultém ročníku soutěže se překládaly Hrabalovy povídky, které v daném jazyce ještě nevyšly. Ve Velké Británii se tak překládaly Polomy v lese, v Japonsku Fádní odpoledne, v Itálii Jeden všední den. Soutěže se zúčastnilo 138 překladatelů z 12 zemí. Cena tehdy ještě neměla zcela jasné kontury; organizátoři například ještě nestanovili kritérium, že autor překládaného textu musí být ve věku kolem 40 let. Tím se vysvětluje, proč se překládal Bohumil Hrabal. Cena navíc vznikla v souvislosti se 100. výročím Hrabalova narození.

Vítězové absolvovali intenzivní program zaměřený na osobnost Bohumila Hrabala a obecněji na českou literaturu. Setkali se s Hrabalovým přítelem a znalcem jeho díla Tomášem Mazalem. S Lenkou Mandovou z Pražské informační služby se prošli po spisovatelových stopách v Libni. Navštívili čtení v rámci Noci literatury a Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy. Setkali se s respektovanými bohemisty a zúčastnili se přednášek a diskuzí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Španělská účastnice Montserrat Tutusaus Romeu tehdy o čerstvě založené soutěži řekla: „Tato překladatelská cena mě popotlačila k tomu, že jsem překládání vůbec zkusila. Otevřely se mi nové obzory a za to jsem velmi vděčná.“

V roce 2015 vybrala komise k překladu knihu Davida Jana Žáka (*1981) Návrat krále Šumavy (Labyrint, 2012), životopisný román o „nepolapitelném převaděči“ Josefu Hasilovi. Soutěže se zúčastnilo 91 překladatelů ze 13 zemí včetně Egypta, Ruska nebo Finska. Vítězce z Maďarska Zsuzsanně Juhászné Hahn od té doby již vyšly 2 překlady, Zmizet od Petry SoukupovéZimní kniha o lásce od autorky Dory Kaprálové. Zsuzsanna v současnosti pracuje na překladu knihy Jana NěmceDějiny světla. Ke svým začátkům uvádí: „V roce 2008 jsem se rozhodla věnovat se uměleckému překladu. Byl to můj sen už od šestnácti let. I proto jsem se nenechala odradit prvními neúspěchy. Začala jsem překládat kratší texty českých autorů, jakými jsou například Karel Šiktanc, Otokar Březina, Jan Němec, Jaroslav Rudiš nebo David Jan Žák. V roce 2015 přišlo vytoužené uznání. Zvítězila jsem v soutěži pro mladé překladatele pořádané Českými centry. Díky Ceně Susanny Roth jsem měla možnost zúčastnit se velmi inspirativního bohemistického semináře.“

V současnosti už se pilně pracuje na přípravách dalšího ročníku, organizátoři jsou nyní ve fázi rozhodování o překládané knize. Uvažuje se o tom, zda soutěž nepořádat víckrát do roka. Co bude třeba posílit, je propojení ceny se zahraničními nakladateli. Stejně tak je žádoucí posílit zpětnou vazbu pro účastníky a modifikovat soutěž dle jejich návrhů. My v CzechLitu se těšíme na další ročník!

 



 

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Edice Box

Norské fondy

Pražské Quadriennale - mezinárodní soutěžní přehlídka scénografie a divadelní architektury

IDU na Facebooku:

↑ nahoru